Tréninková zátěž
Při tréninku namáháte různé části těla. Training Load Pro nabízí ucelený pohled na to, jakým způsobem jsou při tréninku tyto části namáhány. Během tréninku měří interní i externí zátěž – interní zátěž představuje úsilí, které tréninku věnujete, zatímco externí zátěž představuje vykonanou práci.
Training Load Pro zobrazuje úroveň tréninkové zátěže pro kardioavaskulární i pro muskuloskeletální soustavu (kardio zátěž a svalová zátěž) a rovněž zohledňuje, jakou únavu cítíte (subjektivní zátěž). Interní zátěž se vypočítává z hodnot kardio zátěže a subjektivní zátěže, externí zátěž z hodnoty svalové zátěže.
Pro každou tréninkovou zátěž získáte číselné a grafické hodnocení na bodové stupnici. Bodová stupnice zohledňuje vaši tréninkovou historii a znázorňuje, jak náročný byl trénink v porovnání s vaším tréninkovým průměrem za posledních 90 dní.
Kardio zátěž
Hodnota kardio zátěže vypovídá o tom, do jaké míry trénink zatěžuje váš kardiovaskulární systém. Vypočítává se po každém tréninku z údajů o tepové frekvenci.
Kardio zátěž se vypočítává metodou TRIMP (Training Impuls), což je obecně uznávaná metoda kvantifikace tréninkové zátěže.
Svalová zátěž
Svalová zátěž se vypočítává ze silového výkonu, a proto k jejímu stanovení při běhu a jízdě na kole potřebujete měřič výkonu (pokud máte hodinky Polar Vantage V, pro běh měřič výkonu nepotřebujete). Svalová zátěž vypovídá o tom, do jaké míry trénink namáhal vaše svaly. Svalová zátěž pomáhá kvantifikovat tréninkovou zátěž při velmi intenzivních trénincích, jako jsou krátké intervaly, sprinty a výběhy do kopce, kdy tepová frekvence nemá dost času reagovat na změny intenzity. Měří též aerobní a anaerobní práci, přičemž měřítkem aerobní práce je tepová frekvence.
Svalová zátěž ukazuje množství mechanické energie (kJ), kterou jste vyprodukovali během běžeckého nebo cyklistického tréninku. Odráží výdej energie, nikoli příjem energie potřebný k vynaložení uvedeného úsilí. Obecně se dá říct, že čím lepší máte fyzičku, tím efektivnější je poměr mezi příjmem a výdejem energie.
Subjektivní zátěž
Subjektivní zátěž je hodnota, která zohledňuje, jak subjektivně vnímáte náročnost tréninku.
Nedávný výzkum zdůrazňuje úlohu subjektivního pocitu jako prostředku hodnocení tréninkové zátěže. Je důležité umět naslouchat svému tělu a kombinace subjektivního pocitu a objektivního měření zátěže vám pomůže co nejlépe pochopit celkovou tréninkovou zátěž.
Subjektivní zátěž je kvantifikována pomocí míry vnímaného vypětí (RPE), což je obecně uznávaná metoda kvantifikace tréninkové zátěže. Hodnota RPE se poté násobí délkou tréninku.
Námaha a tolerance
Kromě tréninkové zátěže při jednotlivých trénincích můžete sledovat také námahu a toleranci a jejich vzájemný vztah.
Námaha vyjadřuje, nakolik jste se při tréninku v poslední době namáhali. Vychází z kardio zátěže a ukazuje průměrnou denní zátěž za posledních 7 dní.
Tolerance vyjadřuje, jak jste připraveni vydržet kardio trénink. Ukazuje průměrnou denní zátěž za posledních 28 dní. Chcete-li si zlepšit toleranci vůči kardio tréninku, po delší dobu pomalu zvyšujte tréninkovou zátěž. Čím vyšší máte toleranci, tím náročnější trénink dokáže vaše tělo snést.
Stav kardio zátěže sleduje vztah mezi námahou a tolerancí a odhaduje, jaký má trénink vliv na vaše tělo.